Jedni je milují, druzí se jim obloukem vyhýbají. Řeč je o svatebních tradicích. Obyčeje, rituály a drobné zvyklosti, které dříve měly chránit novomanžele před zlými duchy, zajistit jim plodnost, hojnost nebo šťastné manželství. Dnes už je často bereme s nadhledem, ale právě díky nim může mít svatba své speciální kouzlo. Pojďte si připomenout všechny svatební zvyky, od těch známých až po zapomenuté, které dodají svatebnímu dni specifickou atmosféru.
1. Rozdávání „zvacích“ svatebních koláčků
Koláčky nepatří jen na hostinu. Malé pečené svatební koláčky se tradičně dávají do papírových košíčků a rozdávají příbuzným a přátelům s pozvánkami na svatbu. Obvykle se pečou dva až tři druhy, například tvarohové, makové a povidlové. Symbolizují majetek a pohostinnost nevěsty a její rodiny. V minulosti bylo pečení koláčků společenskou událostí, ale v současnosti se činnost přenechává spíše zkušeným cukrářům.
Je však dobré si připomenout, že rozdávání svatebních koláčků není žádnou povinností. Jde spíše o krásnou tradici, která se udržuje v některých regionech, kde má své hlubší kořeny. Pokud jste tento zvyk ve vašem kraji nezaznamenali, o to více jím můžete překvapit.
2. Loučení se svobodou
Rozlučka se svobodou bývala dříve výsadou ženichů. V předvečer svatby se sešli přátelé a příbuzní, aby společně oslavili poslední den svobody, popíjeli a zároveň zdobili svatební májku či připravovali výzdobu. Na Moravě se jí tradičně říká “svíca”, původně šlo o tradiční událost konanou na vesnicích, která trvala tak dlouho, dokud hořela svíce.
Dnes se rozlučky se svobodou konají mnohem pestřeji a pro všechny, buď samostatně pro nevěstu a ženicha, nebo pro oba najednou. Moderní rozlučka je spíše oslavou přátelství a radosti než povinností. Často trvá celý den nebo víkend. Zahrnuje hry, workshopy, výlety, cestování, sportovní či kulturní zážitky, večírky, podle osobností novomanželů. Jaký program na rozlučku zvolíte je jen na vás či vašich nejbližších, hlavní je společně prožít poslední chvíle před manželstvím a vytvořit vzpomínky, které se budete pamatovat ještě dlouho po svatbě.
3. Voničky nebo také vývazky
Víte, k čemu dříve sloužily takzvané voničky? Jedná se o malé květinové nebo zelené ozdoby, které si hosté připínali do klopy nebo na šaty. Prakticky to fungovalo tak, že když se svatba konala na veřejných místech, hned bylo jasné, kdo patří k oslavě novomanželů.
Úplně nejčastějším materiálem pro výrobu vývazků je myrta doplněná stužkou. V řecko-římské mytologii byla myrta posvátnou rostlinou spojovanou s bohyněmi Afroditou a Démétér (tedy s láskou, hojností, plodností nebo mateřstvím). Věnce z myrty se používaly při svatbách, sportovních hrách i slavnostních oslavách, a tak není divu, že si svou roli udržela dodnes.
Mnoho párů nyní volí pro svůj velký den soukromý objekt. Pokud mezi ně také patříte, nemusíte se vývazků vzdávat. Tento slavnostní detail ozdobí outfity vašich hostů a symbolicky je propojí.
4. Něco nového, starého, půjčeného a modrého
Tato tradice pochází z 19. století z Anglie a postupem času se rozšířila i k nám. Nevěsta by měla mít ve svůj svatební den něco nového, starého, půjčeného a modrého. Každý prvek by měl do manželství vnést štěstí a harmonii.
Něco nového představuje nový začátek, něco starého kontinuitu rodové linie, něco půjčeného přenesené štěstí od blízkých a něco modrého věrnost a čistotu. Modrou barvu může zastupovat třeba jemný zlatý šperk s akvamarínem, topazem nebo safírem, decentní podvazek či drobný doplněk ve vlasech.
5. Výměna snubních prstenů
Snubní prsteny patří k nejstarším a nejtrvalejším tradicím spojeným se svatbou. Zhmotňují oddanost a spojení dvou životů. Jejich historie sahá tisíce let zpět, první známé prsteny používané jako symbol manželství pocházejí ze starověkého Egypta, kde představovaly věčnost a nekonečnost lásky. Dle tradice se snubní prstýnek nosí na prsteníčku levé ruky, což pramení z víry ve „venu amoris“, tzv. žílu lásky, která vede přímo k srdci. Postupem času se zvyk uchoval napříč kulturami a kontinenty, a dodnes je součástí manželského slibu.
U nás v ateliéru Mialis si můžete vybrat, zda dáte přednost originalitě. Atypické snubní prsteny se těší stále větší oblibě. Pyšní se neobvyklými designy, netradičními strukturami, kombinacemi kovů nebo společností diamantů a sahá po nich více a více snoubenců. Pokud jste ale spíše příznivci tradic, najdete u nás také klasické snubní prsteny. Každý pár má svůj vlastní příběh, a proto se snažíme, aby byly všechny prsteny osobité a splynuly s vašimi přáními.
Na přání vám je vyrobíme přesně podle vašich představ. Bez příplatků si můžete vybrat bílé, žluté i růžové zlato nebo také gravírování. Do prstenů vám tak rádi vyryjeme třeba datum svatby, iniciály nebo krátký vzkaz. Aby se vaše svatební šperky staly synonymem vašeho společného života.
6. Zatahování ženicha
Kamarádi ženicha natáhnou před východ z obřadní síně nebo kostela silný provaz, na kterém bývají zavěšeny různé předměty, často prázdné láhve atd. Tím novomanželům zatarasí cestu a dál mohou pokračovat až v momentě, kdy se ženich „vykoupí“. Výkupné může mít mnoho podob, od drobné finanční částky až po úkol nebo slib. Symbolicky se tak ženich vykupuje ze svých hříchů z mládí a zároveň ukazuje, že je připraven vstoupit do nové životní etapy po boku své manželky.
7. Házení rýže nebo květinových plátků na svatební špalír
Původ sahá hluboko do historie. Už ve starověku se páry zasypávali obilím, oříšky nebo semínky, které měly přinést plodnost, hojnost a prosperitu. Z minulosti se zvyk přenesl také do současnosti. Po obřadu svatebčané vytvoří po obou stranách špalír a vítají novomanžele při jejich prvních společných krocích v roli manželského páru. V dnešní době místo obilí většinou ve vzduchu poletuje rýže, růžové okvětní lístky, sušené květy nebo bublinky z bublifuku.
Myšlenka ale zůstává stejná, popřát partnerům, aby jejich společný život byl naplněný štěstím, láskou i blahobytem. A jako příjemný bonus vznikne také kouzelný okamžik, který na svatebních fotografiích vypadá naprosto dokonale.
8. Koule na noze nebo chomout pro ženicha
Jedná se o jednu z tradičních „zkoušek ženicha“, která má lehce ironický podtón. Přátelé mu po obřadu často připevní k noze železnou kouli nebo nasadí chomout jako připomínku, že sňatkem přebírá odpovědnost a závazky, které k manželství patří. Aby se z této „pasti“ dostal, musí se nějakým způsobem vykoupit. Ať už zaplatit malou částku, splnit úkol, nebo kouli vlastními silami odřezat.
9. Rozbíjení talíře
Před vstupem na hostinu rozbije obsluha nebo svědci talíř, který pak musí novomanželé společně zamést. Střepy sice podle pořekadla přinášejí štěstí, ale význam sahá hlouběji. Úklid střepů představuje vstupní úkol v manželství, kdy je třeba táhnout za jeden provaz, spolupracovat a zvládat překážky bok po boku.
10. Přenášení nevěsty přes práh
Tento zvyk má hned několik významů. Tradičně šlo o ochranu nevěsty před zlými duchy, kteří podle pověr sídlili pod prahem a hlídali dům. Symbolicky však jde také o začátek nového života. Nevěsta opouští domov svých rodičů a vstupuje do společného života se svým partnerem. Dnes je to spíš milý a hravý okamžik, který zamilovaným připomíná první krok jejich společného příběhu.
11. Společné jídlo jednou lžící a bryndák
Další ze svatebních tradic je společné jídlo novomanželů jednou (mnohdy děravou) lžící, často doprovázené velkým svatebním bryndákem. Rituál může také zastupovat jednu z prvních společných „zkoušek“ manželského života, kdy musí být partneři trpěliví a sehraní. Bryndák, který jim obvykle oblékne svědek nebo obsluha, chrání jejich slavnostní oblečení, ale zároveň zkouší jejich vzájemnou péči, kterou si při obřadu slíbili.
12. Vyplétání nebo házení kytice
Ve středověku se svobodné dívky snažily utrhnout kousek nevěstiných šatů, což jim mělo přinést štěstí v lásce. Ale komu by se chtěla ničit krásná svatební róba? Právě proto se tradice proměnila v hod kyticí. Říká se, že ta žena, která kytici chytí, se vdá jako další. Mnohé nevěsty si ale chtějí svou kytici schovat na památku, a tak si nechávají uvázat menší házecí květinu.
V některých krajích se místo hodu koná vyplétání kytice. Nevěsta se zavázanýma očima stojí uprostřed kruhu a kolem ní korzují svobodné ženy, které drží stuhy přivázané ke květině. Nevěsta postupně jednu po druhé odstřihává, až zůstane jen jediná. Ta žena, která drží poslední stuhu, se má brzy stát další nevěstou.
Nezáleží na tom, kterou variantu si zvolíte. Hlavní je, aby se do hry zapojily jen ty ženy, které chtějí. Tradice by měla být radostná a nenucená. Nakonec jde přece o zábavu, ne o to, aby se někdo cítil nepříjemně.
13. Krájení svatebního dortu
Program současných svateb často zahrnuje společné krájení dortu, které symbolizuje sdílení radosti a spolupráci novomanželů. Komu by se zdálo samotné krájení dortu nudné, může zvolit společné zdobení dortu. Stačí, když vám cukráři nachystají tělo dortu a vy si ho můžete doladit čerstvým ovocem, oříšky nebo dalšími jedlými komponenty dle vašich chutí a kreativity. Veřte, že se ze zdobení stane skvělá zábava nejen pro vás, ale i pro svatebčany.
Trendem se však stávají netradiční dorty, například mini dortíky, a tak páry zapojují fantazii a vymýšlejí nejrůznější alternativy. Mezi ně patří například efektní nalévání šampaňského do pyramidové věže, po němž rozdávají skleničky hostům. Tím zaručeně mile překvapíte i ty, kteří nejsou na sladké.
14. Házení podvazku
Házení podvazku je jednou z těch svatebních tradic, které v moderním světě většinou známe z filmů, ale stále mají své místo na některých svatbách. Nevěsta si sundá podvazek a hodí jej mezi svobodné muže, přičemž ten, kdo ho chytí, by měl být podle zvyku další, kdo se ožení.
15. První společný tanec
První tanec patří k nejoblíbenějším okamžikům svatby. Je to chvíle, kdy si pár poprvé zatančí v roli manželů a symbolicky tak začne svou společnou cestu. Nejčastěji tančí na oblíbenou písničku, která je provází jejich vztahem, a tím dodají celému momentu velmi emotivní kouzlo. V posledních letech se k prvnímu tanci často přidávají prskavky, protože vytvářejí romantickou atmosféru plnou, a navíc vypadají skvěle na fotkách.
16. Únos nevěsty
Únos nevěsty je stará tradice, která představuje dívčino odloučení od rodičů a přechod do nového života s manželem. V minulosti šlo o hravý rituál, kdy přátelé nevěstu „unesli“ a ženich ji musel najít a „vykoupit“ například zaplacením drobného výkupného.
Dnes vzbuzuje spíše kontroverzi. Zabere totiž spoustu času a většinou se při něm pobaví hlavně únosci. Pokud takovou akci plánujete pro přátelé, nejprve se s nimi předem domluvte, ať nepříjemně nenarušíte jejich velký den.
17. Falešná nevěsta
Divadélko, které bylo dříve vtipnou součástí svatebního veselí. Někdo z hostů se převlékl za nevěstu a snažil se “přebrat” ženicha, obvykle za účelem rozptýlení a pobavení přítomných svatebčanů. V současnosti se tradice drží spíš jen u lidovějších svateb a pokud se provádí, je dobré ji dopředu domluvit s novomanžely, aby se z legrace nestala nepříjemná situace.
18. Zasazení klobásy
Zmiňovaný svatební rituál u nás není příliš známý a jeví se možná až trochu bizarně, ale podle některých pověr má svůj význam. Říká se, že když den před obřadem zahrabete do země klobásu, zajistí vám slunečné počasí pro následující svatební den. Pravda je, že počasí zkrátka neporučíte. Ale kdyby vám předpověď přece jen nepřála, můžete klobáskový ceremoniál také vyzkoušet. A pokud se nezadaří a stejně se nad vaší svatbou stáhnou mračna, tak nezoufejte, nenadarmo se říká, že „prší štěstí“.
19. Přebalování
Na některých venkovských svatbách si svatebčané připravují tzv. „rodičovský test“ pro novomanžele. Jeho cílem je prověřit jejich dovednosti a zároveň pobavit hosty. Před ženicha a nevěstu se položí panenka s plenou a jejich úkolem je co nejrychleji a nejšikovněji miminko přebalit. Celá scénka bývá doprovázena veselými komentáři a smíchem přihlížejících, kteří často přidávají různé „záludnosti“, aby to pro pár nebylo příliš jednoduché. Tradice ukazuje, že manželství přináší nové role a povinnosti, a připomíná, že spolupráce a trpělivost jsou základními kameny společného života.
Pokud tuto zábavu připravujete pro své blízké, buďte velmi opatrní. Téma budoucího rodičovství může být pro některé páry citlivé, proto je dobré nejprve znát jejich situaci, čímž se vyhnete momentům, které by mohly v nevěstě nebo ženichovi vyvolat nepříjemný pocit.
20. Svatební rámus a hluk
Hluk a rámus v minulosti ke svatbám patřil a má to svůj důvod. V minulosti se věřilo, že pořádný rámus odhání zlé duchy a přináší novomanželům štěstí. Proto se tedy cinkalo lžícemi, klepalo hrnci, troubilo i tleskalo. Dnes už je tento zvyk vnímán spíše s nadsázkou, ale pokud si někdo přeje dodržet tradici, nejčastěji ji (nebo spíše uslyšíte) při odjezdu od obřadu nebo při příjezdu svatební kolony, kdy auta hlasitě troubí a hosté dělají co největší kravál. Tímto způsobem můžete dát všem kolem jasně najevo, že se slaví láska a začíná nový společný život.
Váš den, vaše pravidla
Jestliže vás čeká svatba, pamatujte, že jde především o váš den. Tradice můžete zařadit jen ty, které vám opravdu dávají smysl, nebo je klidně úplně vynechte. Vše záleží na vás. Z našich zkušeností se v poslední době od většiny tradic spíše upouští, ale jedna zůstává téměř vždy, a tou je výměna snubních prstenů. A není divu. Tyto šperky s vámi totiž zůstanou po celý život a budou vám každý den připomínat lásku, sliby a společný začátek.
Pokud tedy hledáte snubní prstýnky, které budou stejně jedinečné jako váš den, můžete si je vybrat v našem ateliéru Mialis, ať už online, nebo po sjednání osobní schůzky v našem showroomu v centru Prahy. Všechny autorské šperky vyrábíme ručně, s důrazem na použití precizních materiálů a volbu originálních designů.
A jestliže patříte mezi svědky nebo kamarády a hledáte inspiraci, jak novomanžele pobavit či překvapit, buďte opatrní. Své nápady raději proberte alespoň s jedním z nich. Taková překvapení totiž bývají velmi tenkým ledem. Drobný žertík může být milým zpestřením, ale snadno by se mohl změnit ve faux pas. Pamatujte, je to především jejich den, a ten by měl být plný radosti, přesně takový, jaký si ho vysnili.
